Abatyka - šaty, tuniky, perelíny a batika.

1)      Dobrý den, jaká je Vaše původní profese?

Vystudovala jsem matematické inženýrství na FJFI (fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská). Doba studií byla plná zvratů, proběhla sametová revoluce, potkala jsem svého muže a narodil se mi syn. Po škole jsem zůstala několik let na mateřské s dcerami a po pár letech zaměstnání v cestovní kanceláři mi konečně došlo, že tato cesta nebude pro mne. Rozhodla jsem se vydat proti proudu a zůstala ještě asi 2 roky v domácnosti. Tento čas mi umožnil uvědomit si, co v životě chci, vrátit se sama k sobě a najít odvahu začít podnikat. Velkou oporou mi byl manžel a celá rodina, kteří mě v začátcích povzbuzovali. Tak vznikla Abatyka, která letos oslaví 10. narozeniny.

2)       Kdy jste začala tvořit originální oděvy a co byl ten první impuls?

Tvorba mě provází od malička, pořád jsem chtěla malovat a bavilo mě hrát si s látkami, knoflíky a klubky vlny, babičky pletly, teta šila na šlapacím stroji a měla úžasnou zásobu odstřižků. Jako dítě jsem si šila a háčkovala na panenky, později jsem hodně pletla a po svatbě jsem si koupila šicí stroj a vrhla se na šití.

Impulzem k tvorbě originálních oděvů byla doba, kdy nebylo možné sehnat nic zajímavého na sebe a má touha odlišovat se od konfekce, oblékat si děti podle své představy. Kupovala jsem Burdu, tehdy ještě v ruštině, luštila návody na pletení z němčiny a postupem času se koníček rozrostl mimo rámec rodiny. Pamatuji se, jak mě nadchlo, že si někdo koupil nějaký můj výtvor. A musím říct, že tenhle pocit nadšení mám dodnes, raduji se z každé objednávky.

3)      Kde tvoříte? Máte svoje pevné místo, nebo když je krásné počasí Vás to táhne ven?

Mám to štěstí, že bydlím ve vlastním domě s dostatkem prostoru. Když se dám do práce, roztahuji se po celém obýváku, batiky vařím v obřím hrnci na sporáku a pokud to jde, nejraději maluji na zahrádce. Tam je ale hodně rizikových elementů, vítr, který odfoukne namalované tričko a obtiskne nezaschlou barvu, kočky, které vyskočí na stůl a rozlijí barvy nebo někde zanechají otisk tlapky . Občas vznikne nějaký „neopakovatelný originál“ právě díky těmto nehodám. Mám také k dispozici místnůstku určenou pro skladování, plnou polic a šatních tyčí.

4)      Každý má nějaká svoje slabá a silná místa. Prozradíte nám ty svoje  ?

Jsem cílevědomá, vytrvalá, někdy hodně akční a jindy trošku líná. Jsem netrpělivá, většinou chci mít všechno hned, ale jsem ochotná pro dosažení svého cíle také hodně udělat. Jsem společenská a komunikativní, ale ráda mám i samotu (pokud netrvá příliš dlouho). Ráda maluji, nerada (se) fotím a protože na internetu prodávají hlavně fotky, je to můj věčný boj.

5)      Jaký je Váš typický zákazník? A vytváříte si někdy se zákazníkem osobní pouto?

Nevím, jestli mám typického zákazníka, ale pokud ano, je to žena, která nemá ráda uniformitu, preferuje pohodlné oblečení, které podtrhne její individualitu. V mé nabídce si vyberou mladé i starší ženy, rozsah nabízených velikostí je velký, což ocení zejména plnoštíhlé zákaznice. Občas nakupují i muži a často pro své partnerky a to pak potěší dvojnásobně. Způsob prodeje na jarmarcích, ale i na internetu, je velmi osobní a vždycky mě potěší, když se zákazníci vracejí nebo napíšou, jak jim oblečení sedí.

6)      Co milujete a co opravdu nemusíte?

Miluju teplé letní večery, posezení u sklenky dobrého vína s mými blízkými, vlající chlupy našeho běžícího psa a vůbec celý svůj život. Vadí mi imitace všeho druhu, arogance, přetvářka a omezenost.

7)      Kdybyste měla na Simiře vybrat jeden výrobek, jaký by to byl a proč?

Vybrat jediný výrobek z tolika krásných tady by byl nadlidský úkol, mám ráda šperky od Veverky, spony a přívěsky od Loutkaře, kabelky od Jantary, patchwork od Patch, sušené vazby od Sanvitalky, ale je toho mnohem víc. Hlavně se mi líbí, jak se nabídka tady stále rozrůstá a krásných věcí přibývá.

Děkujeme za krásný rozhovor.

Oděvy abatyky si můžete problédnout zde.

A ještě pozdrav od dalšího člena rodiny