Marekov - kovář každým coulem

Jeden z našich prvních prodejců – vlastním jménem Marek Vaňura. Sám o sobě říká: Zhotovuji sortiment ručně kovaných výrobků jak pro běžnou potřebu a potěšení, tak i kovaných zdobených prací pro vnitřní i venkovní užití, plotů, bran, mříží, zábradlí atd. Své výrobky zpracovávám technikou volného ručního kování. Svařování používám zřídka a pokud, tak vždy ať není vidět a negativně neovlivňuje celkový vzhled! Svému zákazníku se snažím poskytnout vždy perfektní výrobek, protože kdo jiný než zákazník má možnost vyzkoušet funkčnost a profesionalitu mé práce po dlouhá léta. A co je lepší jak spokojenost zákazníka, který se rád vrátí do mého obchůdku?

Jak se stalo, že jste se stal kovářem?

No…. jak  k tomu vlastně došlo???  Jako vedoucí skupiny historického šermu jsem se před dvaceti lety potýkal s problémem kde sehnat zbraně pro naši potřebu a tehdy mne to spíše donutilo jakožto vyučeného zámečníka pořídit výheň a pustit se do díla. Takže jak si samy můžete všimnout, jsem samouk. A pořád se mám co učit.

Co Vás inspiruje?

Vše okolo sebe. Hlavně když si dám několika měsíční pauzu. Nemám rád stres a shon, to mne ubíjí. Dostaví se rutina a poté je dokonáno. Prostě musím vypnout. Ale když se po čase  vrátím zpět do dílny je to neskutečná radost. Sám jsem kolikrát překvapen jaké nápady a inspirace se mne zmocní. V tu chvíli akorát lituji, že nedokážu rychleji  vše co mne zrovna napadne vyrobit.

Vyrobil jste někdy něco, s čím jste se nechtěl rozloučit? Co to bylo?

Rozloučit se je problém s každým výrobkem. Hlavně s tím, kterému dá člověk hodně času a námahy, a pokud ještě zhotovuji výrobek takzvaně od kolébky, tedy od návrhu až k realizaci s montáží, tak to je pravdu těžké.  Ovšem pokud se jedná třeba o kovaný  plot nebo kované vstupní mříže do kostela tak se člověk kochá a je hrdý na své dílo pokaždé, když ho může vidět.

Co děláte, když zrovna nepracujete?

V žádném případě se nenudím. Svůj volný čas věnuji rodině a práci na domě a okolí (což mne naštěstí hodně baví).  Někdy také zajdu s přáteli na paintball a když je krásné počasí a mám trochu volno, rád si dělám vyjížďky na kole.

Kdybyste nebyl kovářem, čím byste chtěl být?

Nevím. Když jsem byl malý chtěl jsem být popelář, policista, potápěč  :o)  sklář. Tím sklářem jsem se chtěl i vyučit, ale nějak k tomu nedošlo, a já skončil u černého řemesla.  Jsem rád tím, čím jsem, i když člověk někdy nadává.

Ale jedna věc mne na mé práci těší a stále to opakuji svým dětem:  Až
půjdete se svými vnoučaty kolem nějaké mé práce, tak jim můžete říct: „Tak toto dělal Váš dědeček“.