Pepik – řezbář celým srdcem

Motto: Přál bych si, být za svého života alespoň tak užitečný, jak to lehce zvládá dřevo ještě i po své "smrti", když strom pokácím!!! Vůbec první prodejce, kterého jsme na Simiře vyzpovídali.

  • 24. 5. 2013 napsal admin
  • medailonky
  • 4166x
  • 8  (+8 / -0)

Jeden z našich prvních prodejců – vlastním jménem Josef Urban. Sám o sobě říká: „Jsem ŘEZBÁŘ CELÝM SRDCEM, který učí na "dřevařské" průmyslovce, a má také už léta firmu na "VŠECHNO, CO VÁM JINÍ ZE DŘEVA NEVYTVOŘÍ". Ovládám klasickou stolařinu, nejraději ale dělám to, co nedělají jiní, nebo to dělám trochu jinak, po svém, abych si mohl najít své postupy. Používám staré, klasické i moderní postupy tak, abych vždy dal šanci dřevu co nejvíce vyniknout a ono mohlo dále sloužit lidem. Nejčastěji používám různobarevné dřeviny, se zajímavou kresbou nebo příběhem, který je uvnitř ukrytý. Snažím se svojí prací dřevo co nejméně pokazit a zdůraznit jeho přednosti. Vznikají tak různě "ujeté" misky nebo řezby, podle toho jak si dřevo řekne. Někdy ještě řezby doplňuji polodrahokamy, nebo na ty větší, se silnějším příběhem, píšu básničky, doplňující onen příběh. Několik let už pořádám samostatné i společné výstavy a na svém kontě mám i dvě, více jak třímetrové dubové sochy na veřejných prostranstvích. Své řezby mám roztroušené i po světě, nabízím v několika galeriích, rád jsem dříve předváděl i na veřejnosti a vše co ovládám, umím i předat dalším zájemcům“

Jak se stalo, že jste se stal řezbářem?

Od kluka jsem něco "pižlal", většinou ze dřeva a děděček byl kolářem. Tak snad ta vůně hoblovaček v jeho dílně mi učarovala. Moje vzdělání se také točilo většinou kolem dřeva a proto, když jsem měl "vnitřní svrbění" vlastní realizace,  zvítězilo dřevo. (Nad létáním, fotografováním...) Bylo mi tak nejbližší k vyjádření mých pocitů a pohledu na život. Snažil jsem se skoro vždy nějakou tu řezbu uplatnit i na praktických věcech, které jsem vyráběl. Potom to postupně najednou přešlo více do řezeb.

Co Vás inspiruje?

Inspirací mi je asi příroda a všechno kolem. Hlavní je ale většinou vlastní kus dřeva, se zajímavým vnitřním příběhem. Střádám takové kousky z různých dřevin, (mám jich doma dost) a postupně se v nich realizuji. Někdy to trvá i delší dobu, kdy kolem některého chodím, než zjistím, co by podle mě bylo nejvhodnější z něj udělat. Fascinuje mě ta svoboda tvorby a tisíce možností, na které jde všechno zpracovat. Klasická stolařina se mi zdá někdy příliš omezená pravidly, ale pokud může být výrobek nějak dozdobený, udělám i to. Nerad dělám to, co ostatní (abych jim nebral práci) a rád si hledám své postupy. Je mi sympatická zručnost a nápaditost Valachů, kteří s minimem nástrojú dovedou vyrobit ze dřeva skoro všechno, navíc tak, že vše plně slouží.

Vyrobil jste někdy něco, s čím jste se nechtěl rozloučit? Co to bylo?

Snad jako dítě, kdy jsem byl pyšný na nějakou drobnost, co jsem udělal. Poslední roky ale nějak na výtvorech nelpím. Vyrobím vždy tak, abych z toho měl radost a potom už je pro mě aktuální zase to, co dělám. Mám jen schovanou jednu ze svých prvních řezeb, kterou jsem nikdy nenabízel a je už někdy z roku 1984. Je to soška, poloreliéf sedící ženy. Zůstává mi ještě na zahradě celodřevěný domek ve tvaru koule o průměru 6,5 metru, kde často tvořím. Je celoročně obyvatelný, plně vybavený a postavil jsem si ho se svými dětmi. S tím bych se asi nechtěl rozloučit.

Co děláte, když zrovna nepracujete?

Co je to pracovat? Pokud tím myslíte práci se dřevem, tak to je spíše zábava a realizace, ke které utíkám od povinností, které jsou kolem domu, nebo si tím čistím hlavu. Když opravdu nepracuji, tak se rád kochám přírodou, životem a snažím se rozšířit i svoje duchovní vnímání světa a sebe.

Kdybyste nebyl řezbářem, čím byste chtěl být?

Asi zase učitelem, kterým jsem už přes dvacet let. Chtěl bych ale učit v systému, ve kterém je opravdové vzdělání prioritou, ne jen zástěrkou na tahání peněz z kapes daňových poplatníků, při evidování úředních zbytečností. Určitě bych ale při tom dělal něco tvůrčího, co by mě naplňovalo. Takže by to asi bylo podobné, protože si život snažím kormidlovat sám.

 Navštivte Pepikův obchod zde: http://www.simira.cz/pepik/obchod

 

Přidej se
k Simiře na

  • Google plus
  • Facebook

Partneři

Jejda! Nejdřív se musíte přihlásit.