Ana Hata - šperky s energií srdce

Tentokrát Vám přinášíme rozhovor se šperkařkou, která na Simiře vystupuje pod přezdívkou Ana Hata. 

1. Prozraďte nám nejdříve něco málo o sobě.

Zajímavé, jak se věci v životě dějí. Jako "puberťanda" jsem vždy chodívala ověšená různými korálkovými i kovovými náhrdelníky, koženými náramky a jinými prapodivnostmi, které jsem si vyráběla ze všeho, co se mi dostalo pod ruku. Od klínového řemene po mosaznou dekoraci z věšáku a samozřejmě, jako „správná metalačka“ jsem chodila v potrhaných džínech pokrytých kvantem sicherek. Musím se teď smát nad svým obrazem ... i když, ten melodický metal občas poslouchám doteď. Jen roztrhané rifle vystřídal kostýmek :-)
Pamatuji, jak jsem někdy na základce objevila doma cín a pájku a cestou „pokus-omyl“ jsem si vyráběla přívěsky – třeba hadíka. Kde je mu asi konec? Přála jsem si přihlásit se na SŠ úžitkového výtvarníctva, ale máma silně prosazovala, a taky prosadila, střední ekonomickou.
Po různých životních zákrutách jsem zakotvila tady v Čechách. Jen ekonomka ze mě není - zato vyrábím šperky :-) I když zatím jen ve volném čase. Ale – možná – jednou – někdy?? Určitě. Jak říká král Sálemský Santiagovi: „Když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil." :-).

Co by vás tak mohlo zajímat? Mé civilní jméno je Kristína, jsem rybička, vystudovaná andragožka a jak možná napovídá to měkké „i“, jsem původně ze Slovenska. Pracovně působím v oblasti komunikačních a IT technologií a též jako kouč /ka :-).
Zájmů a aktivit mám asi hodně, tolik bych toho chtěla stihnout, tolik věcí mě baví a láká, jen to neumím vtěsnat do času, který mi je dán. Kromě jiného se zajímám o esoteriku, miluji kamínky, tanec, procházky lesem a barvy. Táhne mě to do Orientu a starobylým kulturám – proto u mě místy objevíte prapodivné názvy šperků v arabštině, se kterou si již pár let pohrávám (a nebo si spíš ona pohrává se mnou :-) ).
Připomíná-li vám - podobně esotericky „šmrncnutým“ - má přezdívka něco, tak jste nejspíš na správné stopě. Je to malá slovní hříčka od jména srdeční čakry. Souvisí to s tím, že považuji za důležité se snažit dělat věci srdcem. Cokoliv, co děláme srdcem je krásné a důležité už tím, co z toho vyzařuje. A nezáleží tak na tom, zda malujeme obraz nebo „jen“ vaříme večeři.

2. Jak k Vám tvoření přišlo?

Vlastně si ani nepamatuji. Mé mírně šílené léta a divné ozdobné kreace jsem zmínila již výše. Pak tato má vášeň na několik let usnula, aby dozrávala a zmoudřela, až nadešel ten správný čas. Ten odstartovala má láska (nebo posedlost) kamínky a vášeň se vzbudila. Začala jsem vyrábět nejdřív pro sebe, následně, po objevení kreativních portálů, jsem začala šperky nabízet i vám. Miluji situace, kdy se o kamíncích bavím osobně s kamarádkami nebo zákaznicemi, jak je to povídání a zkoušení kamínků strhne, jak při tom krásně proudí energie a ony jsou náhle stejně nadšené a lapené do „kamínkové pasti“, jako já :-).

3. Kolik času denně Vám zabere Vaše tvorba?

Bohužel o mnoho míň, než bych ráda. Kamínků a nápadů je spousta, jen ten čas se spravedlivě nedá koupit. Je to tím, že mám své zaměstnání na plný úvazek, do kterého navíc dost dojíždím a různé jiné aktivity, takže má tvorba není úplně pravidelná. Též to ani vždy nejde, že bych si řekla, „tak a teď mám čas, budu 3 hodiny tvořit“. Někdy to mé souznění s kamínky a pájkou a se vším, co chytím do ruky, je krásné, jakoby jsme jedno byli a vše plyne tak přirozeně a jaksi „samo“. A někdy to prostě nejde. Kleště padají z ruky, drátek se všemožně kroutí a to pak vím, že to mám nechat být. A pak je čas, kdy sedím v práci u PC a nedokážu myslet na nic jiné, jen ten krásný kamínek, ze kterého toužím udělat něco milé a srdce mi kňučí, že musí být jinde.

4. Jakou technikou tvoříte? 

Buď pracuji pouze s kameny, aby vynikla jejich krása a vytvářím pouze jednoduché náhrdelníky a náušnice, a nebo kombinace kamínků a kovu, která mi učarovala. Jakmile jsem po letech chytila do ruky cín a pájku, slušná závislost byla na světě. Tvořím tedy technikou cínování / tiffany technikou.
Je pro mně vzrušující vidět, jak vše postupně vzniká pod rukama. Plech se mění v růži, drát v ornamenty a hrouda cínu v různé textury. A nakonec finální patina a broušení někdy změní šperk k nepoznání.

5. Co Vám udělá vždy radost?

Toho je hodně, o drobné radosti usiluji pořád. Mnoho malých radostí během dne = jeden velký radostný den :-)
Ale ke šperkům. Mám radost, když výroba šperku krásně a přirozeně plyne, když se povede a já cítím, že je to přesně takové, jaké má být. A též mám moc rádu tvořivý proces spolu se zákaznicemi. Když mají nějakou představu (ne vždy jasnou). Já šperk vyrobím a zašlu a pak netrpělivě čekám, jako mladá dívka na první rande – bude se líbit? :-) A když se pak líbí a třeba se rozepíše o tom, jak ho vnímá a co z něj cítí - to je pak radosti! To si pak připadám jak malá holka, co dostala lízátko. Moc si zpětnou vazbu a komentáře od zákaznic vážím a děkuji za ní.

6. Pokud byste měla vybrat a doporučit jediný výrobek na Simiře, který by to byl a proč?

Těžká otázka. Asi bych spíše ráda zmínila, že se mi líbí, že Simira klade důraz na kvalitu výrobků a jejich prezentaci a má k jejich hodnocení nástroje. A držím palce, aby se udržení vysoké kvality Simiřankám dařilo :-) To Vám pak na Vaší otázku odpovím – no přece všechno! :-)

A máte-li na mysli můj vlastní, pak by to byly perlové náušnice Madamoiselle Paris. Jejich vytváření nádherně a přirozeně plynulo, přesně jak jsem popisovala dříve.

7. Existuje nějaký Váš výrobek, kterého se odmítáte vzdát?

Všechny šperky tvořím tak, že bych si je sama koupila. Vždy si proto říkám, že by mi vlastně vůbec nevadilo, kdyby se šperk neprodal – alespoň bych si ho pak mohla nechat pro sebe :-)

Jak říkám, slušná závislost, viďte?
Děkuji.

Tvorbu Any Haty si můžete prohlédnout zde.