Minerály a kameny, vhodné pro ozdobné a dekorační účely v domácnostech

.....Pokud pominu fakt, že oficiálně je sběr valounů např. na břehu řek a bystřin zakázán, tak odpověď zní ano.

  • 7. 8. 2013 napsal Ivo Vorel - netradiční Mineralogický klub
  • o materiálech
  • 3797x
  • 2  (+2 / -0)

Minerály a kameny, vhodné pro ozdobné a dekorační účely v domácnostech

Lze pro zkrášlení, nebo větší zútulnění Vašich domovů, použít obyčejné oblázky a kameny v podobě, v jaké jste je našli někde v přírodě? Pokud pominu fakt, že oficiálně je sběr valounů např. na břehu řek a bystřin zakázán, tak odpověď zní ano. Pokusím se přinést základní přehled, inspiraci, či nápad, nemohu ale zdaleka vystihnout a popsat vše, každý vnímá okolní svět jinak a co jednoho nadchne, jiného neosloví.

Aranžovat se dají i zcela obyčejné kameny, bez jakýchkoliv úprav, ale pro umělecky vyzrálejší jedince také přichází v úvahu několik technik, jak výsledek ještě více zdokonalit a přiblížit svým představám. Mnohé z toho zvládnou i děti.

 

Základem tvoření je hromádka „stavebního materiálu“, kameny malé a velké, různé oblázky, s dírou, nebo bez a myšlenka, co asi by z toho nakonec mělo být. Solitérní kámen? Skupinka? Kameny jednoho druhu, nebo různé? Tradiční lichý počet kamenů, nebo sudý? Ponechat pouze kameny, nebo je s něčím zkombinovat?

O barevných minerálech a kamenech, nabízených v obchodech, ani o venkovním použití kamenů tady řeč nebude, jejich doménu spatřuji v esoterickém a léčebném směru, a to bude lepší ponechat na speciální článek.

Jak ty kameny vlastně uspořádat? Při aranžování kamenů by se prý měly dodržovat zásady Feng Shuei (Feng shui), které nám praví, jak uspořádat okolní prostředí pro spokojený a harmonický život doma, na pracovišti, či na zahradě.

 

Funguje to také v našich končinách? Kameny přece mají v tomto učení velice důležité místo… Já to vidím následovně: v běžné domácnosti se toho tak moc nestane, když se kámen umístí tam, kde Vám to právě bude vyhovovat.

Feng Shuei je dobré pro vnímavější jedince, které už tak nějak samo bude určité rozmístění kamenů znepokojovat a „dráždit“, takže budou tak dlouho hledat správné místo pro ně, až ho najdou. Držme jim v této činnosti palce a s klidnou myslí aranžujte kameny tak, jak by se to líbilo Vám, děláte to přece hlavně pro radost svoji.


  

Využití dekoračních kamenů v interiérech, bez úprav, či s pomocí barev a lepidel

Pokud pro dekorační účely hodláte použít pouze to, co si sami najdete a nejste si přitom vlastním estetickým cítěním příliš jisti, nabízí se zajímavá možnost hledání inspirace v japonském umění, zvaném suiseki.

 

To obdivuje právě vzhled a tvar kamenů a kamínků, ale i dřevo, rostliny, různé bytosti, zkrátka vše přírodního původu a na potřebu přesného umístění kamene, či kamenů, v rámci např. bytu, se v něm nijak moc nehledí. Cílem suiseki je docílit soulad všech detailů v jeden celek, představující dejme tomu nějakou zcela konkrétní krajinu, nebo jen obecnou abstraktní scenérii, (např. hora s vodopádem), nebo nějakou horu, zvíře, postavu apod.

Existuje také směr, zvaný biseki. Ten se člení na dvě hlavní kategorie, a to barevné kameny (dvojbarevné, strakaté apod.) a povrchové kameny, tj. závisející na povrchu kamene, který tak představuje nějakou věc, nebo bytost, který se podobá třeba stromu, nebo který má zvláštní povrch, představující víceméně cokoliv, co je možné na něm "vidět" a „poznat“. Tzv. Západ pro to používá výraz mimetoliths.

Jinou možností je využít skleněné nádoby, různých velikostí a tvarů, kde se uplatní i zcela nezruční aranžéři. Přidat mezi kameny mušle, šišky, mech? Hodí se tam keramický šnek, nebo svíčka ve tvaru mořská hvězdice? A proč ne? Dělejte to tak, jak se to líbí Vám…

Zajímavým nápadem beduínů v jordánské Petře, je dekorativní využití různobarevných písků, vrstevnatě sypaných do skleněných lahviček. Vždyť písek, to je jen spousta mrňavých kamínků…

Na obrázku je vlevo lahvička, vytvořená základní technikou, kdy pomocí dlouhého úzkého papírku se do lahvičky postupně sype vrstva za vrstvou. Pravá lahvička ukazuje stav, kdy po nasypání jedné vrstvy písku se v pravidelných intervalech do té vrstvy píchne třeba drátkem, nebo špejlí, výsledkem čehož je zase jiný typ „dekorace“. Myslím, že cestování je dnes již celkem běžná věc a to, že si někdo přiveze černý sopečný písek, je celkem normální, běžný písek různých odstínů máme u nás dost a sehnat písek bílý také není nijak moc těžké… Proč nezkusit něco podobného?

Docela zajímavé a esteticky povedené výsledky dává symbióza kamenů s kaktusy, se sukulenty, nebo tzv. živými kameny (lithops), případně s tzv. epifytními rostlinami, které berou vláhu ze vzdušné vlhkosti.

Koho aranžování obyčejných kamenů, bez jakýchkoliv úprav, neuspokojuje, může si vybrat z několika nenáročných technik, které se v této souvislosti nabízejí. Nyní si povíme o lepení a malování, v jiném článku pak na řadu přijdou ubrousková technika, drátkování a několik rad navíc.

 A.   Lepení kamenů do podoby postaviček, zvířátek apod.

Na manuální zručnost nenáročný způsob je slepování oblázků a kamenů do podoby různých postaviček a zvířátek, o jejichž tvaru rozhoduje především Vaše fantazie. Nutné je použít speciální lepidlo na kameny, vzhledem k možnosti slepení prstů ale není tato technika vhodná pro děti, ale radit někde zpovzdálí, to jistě zvládnou.

Na kameny lze také přilepovat "očička", „vlasy“ apod. Vhodná k tomu je třeba sláma, bavlnky, ústřižky látek apod. V prodeji jsou různobarevná, nebo pohybující se plastová očička, s těmi se dají vytvořit věci opravdu velice zajímavé, jejich úlohu mohou zastat i malé kamínky, docela zajímavě vypadají rudé české granátky (pyropy), či zelené olivíny (na bílých oblázcích, vhodně nasvícené…).

Pokud do tvoření chcete zapojit i děti, tak lze jako pojivo použít bílá lepící hmota (zvaná též lepící guma), se kterou sice bude spojení méně trvanlivé, ale pro vystavení v nějaké vitrínce to bude stačit. Hmota se dá používat několikrát, ona netvrdne, zůstává plastická.

 

Ke kamenům lze s pomocí té hmoty také připevnit sušené květy, mech, lišejníky, tvořící nízké střapaté „keříky“ (jmenuje se to islandský lišejník, islandský mech, případně pukléřka islandská). Zajímavě vypadají také nalepené kostrbaté větvičky některých stromů, jakoby rostoucí z kamene – než lepidlo zaschne, musí se zajistit stabilní poloha lepené větvičky.

B.    Malování na oblázky a různé kameny

Základem tvorby je opět zcela obyčejný oblázek. Podlouhlý může např. skončit jako rybka, oválný jako "beruška", želva, trilobit, nebo jablíčko, někomu postačí kámen natřít oranžově, zeleně, modře… Co si zahrát "Člověče, nezlob se" s vlastnoručně vyrobenými "figurkami"?

Před vlastní prací bývá doporučováno kameny omýt v teplé vodě s přídavkem saponátu, pak by se na ně ale mělo prsty sahat co nejméně. Po oschnutí můžete začít malovat.

Nejlepší jsou barvy akrylové, ty již není nutné přelakovávat, ale pro docílení vyššího lesku a zvýšení ochrany před otěrem kresby, to klidně udělejte. Používejte raději barvu hustší, nestéká a také lépe kryje, např. předem namalovaný motiv obyčejnou tužkou.

V úvahu přicházejí také barvy temperové, pro jejich nižší trvanlivost se ale přetření lakem doporučuje. Je možné vyzkoušet i barvy olejové, pro získání přesnějších a propracovanější ch kreseb a kontur se dá používat černá tuš.

Má se nejdříve vyhlédnutý kámen přetřít jednobarevným základním nátěrem? Záleží dost na jeho struktuře, hladkosti povrchu apod., není na to jednoznačná odpověď. Vyzkoušejte obojí a uvidíte. Lepší je nejdříve malovat větší celky, s jejich pomocí docílíte rozvrhnutí kresby po celé ploše, potom teprve doplňujte případné detaily.

 

Ivo Vorel, http://geostezka.cz/http://energiekamenu.cz/

Autor se již přes 35 let věnuje „kamenům“, stejnou dobu je i členem Společnosti Národního muzea v Praze. Svoje zkušenosti předává jako vedoucí netradičního Mineralogického klubu, na samostatných výstavách, přednáškách, besedách apod., ale také na svém webu. Je sice „sběratel“, ale spíše zážitků, poznatků a informací, než minerálů, na které nemá dost místa. Zajímají ho také cestování, fotografování a vše s tím spojené.

Od přírody dostal v r. 2000 dárek v podobě zvýšeného vnímání toho, co se nazývá „jemnohmotné energie“, což vedlo k rozšíření jeho zájmu i na oblast tzv. esoteriky. Více méně z nutnosti, z obav o zdraví, takže ke všemu z této oblasti přistupuje relativně dosti kriticky. Díky své senzibilitě ale i tak má zajímavé poznatky, např. informace o možnosti ochrany před tzv. elektrosmogem za povšimnutí jistě stojí…

Přidej se
k Simiře na

  • Google plus
  • Facebook

Partneři

Jejda! Nejdřív se musíte přihlásit.