Skvělá, vtipná a hlavně praktická kuchařka Anny Hybnerové. Dlouholeté zkušenosti s psaním i vařením zúročila v této knize, kde najdete 186 receptů. Tento návrat k tomu, jak vařily naše babičky je obohacen o poznatky moderního a zdravého stravování, takže bílá mouka se nahrazuje špaldovou, omezuje se cukr a přísady, které obsahují chemikálie.
Brožovaná, s barevnými ilustracemi, 80 stran.

Předmluva:
Pokud očekáváte, že ze sebe budu sypat od počátku až do konce jeden návod za druhým, tak vás asi zklamu, a to z jednoho prostého důvodu. Nejsem tu jen od toho, abych opisovala svoji sbírku receptů, ale ráda se s vámi též podělím o své zkušenosti. Bylo a stále je u nás vydáváno mnoho návodů na vaření a správnou výživu. Budete-li sledovat obsah těchto výtisků, zjistíte, že v každé době se doporučuje cosi úplně odlišného. Ano, chápu! Vývoj nám přináší nová a nová poznání a my, pokud dychtíme po zdravé výživě, si svůj jídelníček neustále přizpůsobujeme módnímu trendu. Já už jsem to dávno vzdala. Vycházím ze zkušeností maminky a babičky. Snažím se o návrat do naší staročeské kuchyně, kde se vařilo pouze z produktů, které byly v aktuálním ročním období dostupné. Důvodem k tomuto kroku je i skutečnost, že babička i maminka se dožily vysokého věku, a co navíc, ve zdraví! Upřednostňuji potraviny původem z Čech a Slovenska. Bohužel banány, pomeranče, citrony, rozinky, mandle, koření, čaj, kakao, kávu, rýži a mořské ryby, které se u nás nevyskytují, používám z dovozu. Tak to bylo i u našich předků. Během zimy, jako doplněk hlavní stravy, posloužilo kyselé zelí, červená řepa, mrkev, celer, kořenová petržel, cibule, česnek a jablka. (Zelí se nakládalo do velkého kamenného hrnce, kde vydrželo po celou zimu.) V letních měsících se jedlo to, co právě dozrávalo. Pokud byla úroda větší, ovoce se zavařilo do skleniček a zelenina uskladnila ve sklepních prostorech. Ledničky ani mrazničky tehdy nebyly, ale dobrá hospodyňka dokázala uchovat vše až do jara. Dnes, když nemáme k dispozici sklepní prostory, kam by se vše na zimu uskladnilo, je dobré pravidelně obnovovat zdroj vitamínů pomocí kvašení a dále uchovávat v chladícím zařízení. Ani zavařování není složité a při trošce vůle se dá vše hravě zvládnout. Pokračujme v tom, co naši předci pokládali za samozřejmé. Možná si řeknete: „Jí se to radí, když už je v důchodu a nemá co dělat“, ale věřte, že jsem všechny tyto činnosti vykonávala i při zaměstnání. A že toho bylo někdy až nad hlavu, si každý z nás dovede jistě představit.

VAŘÍM, VAŘÍŠ, VAŘÍME, CO TO BUDE, NEVÍME…
Sám název již napovídá, v čem spočívá kouzlo mého vaření. Postupem let jsem se naučila vařit i péct bez pomoci kuchyňské váhy. Pokaždé, když k této činnosti přistupuji, není mi výsledek známý, takže má práce v kuchyni neustále přináší cosi nového, neopakovatelného. Uvedené množství surovin si sama přizpůsobuji. Na následujících stránkách vás ráda seznámím s některými jídly, s nimiž se mi podařilo uspokojit nejednoho labužníka. S psaním začínám v době, kdy se již každý z nás připravuje na vánoce, a tak se soustředím na pokrmy, které k nim neodmyslitelně patří. Vánoční atmosféru nám dokonale navodí chystání pečiva, jež je v každé domácnosti považováno za součást těchto svátků. Ať už se jedná o rohlíčky, slepované koláčky či jiné druhy, každý vyžaduje určitý čas a hlavně je třeba ke vší té činnosti přistupovat s láskou a radostí. Odměnou nám bude pochvala našich nejbližších. Na druhé straně nějaké to kilo navíc po vánocích asi nikoho z nás nepotěší, ale i to k nim patří.