Šperk je vyroben cínováním. Je tvořen obřím, unikátním jantarem (Mexiko), který má překrásnou sytě zlatou barvu s patrnými stopami po příměsích, které se dostaly do pryskyřice v době před mnoha miliony let. Stáří jantaru se odhaduje na 25 - 40 milionů let. Kámen je velký 6 x 4 cm a je opravdu obří. Doplněn je menšími jantary baltského typu.

Šperk je velmi lehoučký a atraktivní.

Celý šperk je veliký 6 x 5,5 cm, je zavěšen na ocelové obruči stříbrné barvy, větší velikosti. Dobře padne i na silnější krk, sedí v dekoltu a neodstává.

Výrobek je leštěn a ošetřen antioxidantem.

Jantar - Kopál

Kopál je druh fosilizované pryskyřice – jantaru. Označení pochází ze španělského copal, převzatého z aztéckého názvu pryskyřice copalli. Oproti baltskému jantaru je kopál tvořen mladší pryskyřicí, která je charakterizována menším stupněm polymerizace (zrání). Pryskyřice pochází především z jehličnanů rodu copaifera.

Zajímavé je, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit, přestože je poměrně dobře známo jeho chemické složení i předpokládaný postup vzniku.

Jantar je tvrdá, lehká a křehká látka. Jde o fosilizovanou pryskyřicí některých stromů starou nejčastěji 50 milionů let, uloženou v nepravidelných vrstvách třetihorních písků a jílovitých břidlic. Stromy produkují pryskyřici jako ochranu proti nemocem a napadení hmyzem, když mají poškozenou kůru nebo byly napadeny kůrovci a podobným hmyzem. Pryskyřice ztvrdla ve vlhkých sedimentech (jako je jíl a písek), které se vytvářely na dně lagun nebo v deltách řek a uchovala se v zemské kůře po miliony let.

Třeme-li jantar vlněnou látkou, vzniká záporný náboj statické elektřiny. Tuto vlastnost jantaru popsal již v 6. století př.n.l. Thales z Milétu. Odtud pochází název elektřina, protože řecký název pro jantar je elektron.