jak sem si udělala vánoce

Došla sem z práce utáháná jak kotě a uběhaná jak čokl. Nohy sem měla vražené až no šak víte kde. K temu to šílené vedro. Tož sem přemýšlala, kde bych sa trošku zrelaxovala.

A potem sem na to došla. Napustím si do vany chladnů vodu, dám si tam pěnu s vúňú mořa a pustím si perličku. No a hneď sem to aj provédla. Zahučala sem do vany, zavřela oči a představovala si, že su u mořa.

No ale za chvílu už sem lyžovala. Všady byl snih a já si to šupajdila krásně dúle Kristyánky sem řezala pěkně jednu za druhú a všecí sa divili, jak to krásně umím. Enem ten větr nejak moc nkučel a házal mě snih do huby. Za chvílu na mňa začala padat lavina a já sem sa nemohla ani nadechút.

Pořád sem čekala, že sa ke mně prohrabe bernardýn s bečkú rumu, protože už mně začínalo byt zima a teho snihu bylo čím dál víc. Aspoň že ten větr přestál skučet! Už sem sa lúčila se životem, dyž v tém mě hlavú bleskla myšlénka: Pane Bože, co blázníš, šak si doma ve vaně. Honém otevři očiska!

Ale jak sem sa polekala, dyž sem ty očiska otevřela. Všady kolem mě bylo bílo. Ježíši kriste, co to je? Nemohla sem si to srovnat v gebuli. Vlézla sem do vany a teď su nekde v Alpách a eště v lavině. No začala sem máchat rukama a kolem mňa sa udělalo takové okýnko.

A vtém mně to došlo. Aha já sem tam dala moc pěny a usnula sém. Tož sem si honém stúpla, ale ten kopec byl eště větší. Připadla sem si jak v pohádce Hrnečku vař. Enomže tam stačilo řéct hrnečku dosť a bylo to. Ale tady byla každá rada drahá.

Ale naštěstí sem si spoměla, že dyž sa dá do pěny mydlo, tož pěna opadne.Honem sem tápala rukama po kraji vany, abych tú pěnu pomydlila. Ale dyž sem nahmatala převrácenú, práznú flašku s pěnú tož sem poznala,že mňa mydlo nezachrání. Eště že máme v kúpelce velké okno. Popaměti sem nahmatala kliku a začala to bílé nadělení vyhazovat.

Jé, mamko, padá snih, začali pobekovat sůsedovi piskoři, co sa cákali v bazénu. Sůseda im první nadávala, že co si z ní dělají blázny, ale potem ostála stát s otevřítů hubů. Potém sa spamatovala a já sem ju slyšela, jak říká: "Děcka, nebláznite, to ide od sůsedú, to tá potrhlá súsedka zaséj něco vyvédla."

No ale to už ten její synek začal zpívat Narodil sa Kristuspán a cérečka sa ptala co im Ježíšek donese. Měla sem chuť vyštrachat skovaný umělý stromek a pěkně im ho tým okném vyhodit, ať si ho nastrojá. Enem sem měla strach, že v téj pěně zablůdím, než dondu ke dveřám. A tož sem vyhazovala a vyhazovala. No a dyž sem všecko to nadělení vyházala a vyčistila kůpelku, tož sem zaséj byla utáhaná jak to koťacko. No řeknite, mám já lehký život?