Moje adoptovaná holčička Maimouna

V dubnu 2009 jsem se po několika letech, kdy jsem o adopci na dálku pouze uvažovala, konečně rozhoupala a začala po internetových diskuzích a různých odkazech shánět jakékoliv informace o různých projektech. Organizací jsem objevila několik a záleželo pouze na mě, pro kterou se rozhodnu - přiznávám, že důležitá pro mě byla i výška adopčního poplatku, tak abych za rok neřekla, že už na to prostě nemám a adoptované dítko nemuselo opustit školu. V potaz jsem brala též informace z webových stránek ohledně toho, jak projekt probíhal doposud, prohlížela jsem i fotogalerie či různé reportáže z návštěv koordinátorů v dané zemi, kde projekt adopce na dálku probíhal. Nakonec jsem se rozhodla pro Občanské sdružení Pro-contact.

Potom to už šlo velmi rychle. Zaregistrovala jsem se na jejich webových stránkách a už záleželo jen na mě, pro které dítko se rozhodnu. Přiznávám se, že ačkoliv doporučovali budoucím adoptivním rodičům, aby se rozhodli pro adopci dětí, jejichž adoptivní rodiče již nechtějí či nemůžou platit či dětí již starších, u kterých je potřeba, aby co nejdříve nastoupili do školy, tak moje volba po shlédnutí několik fotografií byla již od prvního okamžiku jasná. Smutné oči ani ne čtyřleté dívenky mě úplně dostaly na kolena a bylo rozhodnuto. Mojí adoptovanou dcerkou na dálku se stala Maimouna Condé z vnitrozemského městečka Kissidougou v africké Guiney.

Podle informací ze sdružení je rodina ve velmi těžké situaci. O děti se stará pouze matka, otec s rodinou nežije, navštěvuje ji tak dvakrát ročně. Matka je švadlena a její příjmy nepostačují na zajištění nezbytných životních potřeb. Maimouna má dva bratry a dvě sestry. V západoafrickém státě Guinea se za základní školní docházku musí platit drahé poplatky (školné) a kupovat pravidelně školní uniforma, učebnice sešity atd. Částky na hrazení těchto položek jsou ale pro chudé rodiny, kterých je v Guineji většina, nepřekonatelné. To se projevuje i jednou z nejnižších gramotností na světě: v Guineji umí číst a psát pouhých 36 % lidí starších 15ti let. Z této skutečnosti plyne obrovská chudoba této země. (citace z webových stránek).

Květen 2009

Cílem Projektu adopce afrických dětí na dálku je umožnit chudým guinejským dětem získat základní školní vzdělání a také poskytnout v rámci dostupných prostředků zdravotní péči, aby měly šanci na lepší život. Děti jsou do projektu adopce zařazovány pouze podle kritéria potřebnosti: do projektu jsou zařazovány děti, které do školy buď nikdy nechodily, nebo které už do školy sice někdy pár let chodily, ale musely kvůli špatné finanční situaci rodiny přestat anebo děti, které chodí do škol státních a i některých soukromých, kde je naprosto nevyhovující kvalita (některé školy mají sice v názvu slůvko "soukromé", poplatky za školné jsou však velmi nízké a tomu odpovídá i nízká kvality výuky, která se podobá té ve státních školách). (citace z webových stránek)

Podzim 2009

Také se stává, že dítko žije v bohatší adoptivní rodině přímo v Guineji, kam ho poslali jeho biologičtí rodiče, kteří nemají prostředky na péči o něj. Bohatší adoptivní rodiče občas zapíší dítko do soukromé školy, této své péče však pak zneužívají a  děti jsou pak v těchto rodinách zneužívány k mnohdy až k otrockým pracím. Do projektu jsou tedy zapisovány i tyto děti, jelikož skutečnost, že jim adoptivní místní rodina nehradí školní docházku, značně ulehčí jejich osud a značně sníží jejich zneužívání. (citace z webových stránek)

Jaro 2010 (konečně to nejsou fotky v nastrojených šatičkách)

Roční platba na adopci činí 5250,-Kč (je možné platit jedenkrát nebo třikrát ročně) a minimální délka trvání adopce je jeden rok. Adoptivním rodičům sdružení garantuje: 2x do roka obrázek, 2x do roka aktuální fotografii dítěte, 2x do roka dopis od dítěte, 1x do roka vysvědčení a pří zápisu dítka do školy/školky také potvrzeni o docházce.

Leden 2011

Květen 2011

Prosinec 2011

Květen 2012

(Maimouna se přestěhovala do města Conakry, což je hlavní a zároveň největší město Guiney. Leží u Atlantického oceánu, kde má také přístav.  Žije zde cca dva miliony obyvatel.

Prosinec 2012

Květen 2013

Třeba jednou, dá-li Pán Bůh, se setkáme i ve skutečnosti .