SIMIRádce

Jak tvořím barevný linoryt a proč lino? Má ještě další využití?

milli.janatkova | 30.11.2015 | 2236× zobrazeno | hodnocení: 1 | 4 komentáře

V tomto deštivém dni, kdy popíjím horkou vodu a pojídám dobroty, jsem se rozhodla podělit se s Vámi o proces tvorby autorského barevného linorytu. Ale jak a kdy jsem se k linu vlastně dostala?

Představte si, že už když jsem byla u maminy v bříšku, tak mi lino vonělo. Když vytírala chodbu, nemohla se vůně nabažit. Lino si mě samo našlo. Zůstalo mi to, voní mi stále!

Ukážu Vám postup zatím na vcelku rozměrné šumavské grafice (49 na 70cm v tisku), postupně časem budu přidávat menší a menší, až se dostanu k plánovaným "zdravotním milliaturám", které budou součástí mého nového projektu. O tom ale třeba někdy příště. Teď už dost řečí, a jde se do práce. Abyste měli představu, co se chystám tvořit a jaký proces popsat, přikládám tři ukázky barevného linorytu: 

               

1. Nejdřív si vyberu motiv, v mém případě akvarel, který maluji v plenéru, tedy přímo v krajině. Rozmyslím dopředu počet barev a postup (jestli budu tisknout od nejsvětlejší k nejtamvší či obráceně). Potom na podkladový papír natisknu první barvu v celém formátu. Tedy například bílou, nebo smetanovou neapolskou žluť. (Ano, i bílou na bílý papír tisknu...) 

2. Poté tuto první barvu tužkou přes pauzák překreslím. Každý flíček takové barvy co nejpřesněji obkreslím, papír se nesmí posunout. Je to trpělivá a precizní práce.

                                          

        

3. Poté na matrici lina (do které se ryje a ze které tiskne) položím zrcadlově obráceně pauzák pokreslený obrysy jedné barvy, a překreslím, protlačím kresbu na lino. (Zde ukázka každé další barvy, ne první. První by se přenášela na čisté nevyryté lino.)

       

4. Dále překreslím fixou (CD marker) obrysy barvy na lino, a mám plošky, které následně vyrýpu.

       

5. Musím myslet o barvu napřed, abych nespletla postup (například při deseti - patnácti barevném soutisku je to třeba opravdu dobře promyslet, aby člověk nepopletl následnost barev a motivů)... Jinak tisknu z jedné, postupně odrývané, matrice. Někdo tiskne z více matric, tzn. na každou barvu má jednu desku (matrici). Osobně upřednostňuji eko - proces, šetřím materiál. Nevýhodou je, že když postupně každou barvu odryju z jedné desky, a po každém rytí tisknu barvu, nemůžu už zpětně natisknout více grafik stejného námětu. Na začátku si třeba řeknu: Hmmm, bude edice deseti - patnácti kusů, a to bude konec. Tisknu tedy desetkrát, patnáctkrát, a pak už je edice uzavřená. Proto si svých tisků vážím víc, někdy mám menší edice (například šesti nebo osmi tisků), a tak jsou pro mne vzácnější...

6. Tak, ale zpět k práci. Mám vyrytou další barvu, vyčištěnou matrici, která je připravená na tisk. Poté si připravím olejové tiskařské barvy, na podkladové vyčištěné sklo špachtlí nanesu potřebné barvy, a čeká mě má oblíbená alchymistická odstínová míchačka, to mě baví!  

                

7. Míchám, míchám, pak špachtlí rozetřu, a válečkem následně precizně přenesu na každý kousek lina. Je to trochu na svaly, ruce zesílí!

                 

8. Noo, juch, a mám připravenou barvu na linu, na tisk. Opatrně vezmu matrici, přiložím soustředěně na podkladový papír připravený v lisu. Osobně mám raději obrácenou techniku, než se učívalo a dělávalo v grafice. Tedy přikládám matrici na papír. Dřív se, nebo to ještě někteří grafici dělají, přikládal papír na naválenou matrici, pod kterou byl další označený papír. Případně se pokládalo na špendlíčky, no zkrátka nebudu to prodlužovat. Mě se lépe přikládá motiv zhora. Lépe se trefím na milimetr přesně do podkladového motivu. Šmarjá, snad mi ještě rozumíte! No, mrkněte zde, to bude zřejmě jasnější:

          

(Mimochodem teď mám mnohem kratší vlas, a tmavá ani není moje přirozená barva. Moje barva je tak zvaná "myší", kterou se různými tvůrčími způsoby snažím obzvláštnit, až jsem skončila s holou hlavou. Což jsem mimochodem toužila udělat už od puberty, až po dlouhých létech jsem našla odvahu. Tak mi to roste, a při současných třech centimetrech už se zas můžu pomalu ondulovat...) Mno, ale to jsem jaksi odbočila. Dál, Milli, jeď!

 9. Mezi úvahami nad ondulací mini Milli vlasu jsem přiložila lino na papír, přes to hodila opatrně papír (aby se filc neušpinil), no a filc nakonec. Srovnám tlak v lisu, pokud je třeba, a jedu. Aaaaah uf! Tak to ne, trochu menší tlak... Jo, teď je to dobrý, jedeme! A když na druhé straně vyjedu, opatrně odendám filc, kouknu, jestli se mi matrice neposunula (to by všecko bylo v háji a mohla bych začít znova), no a ne! Dobrý! Juch!

     

10. Povedlo se, další barva natištěna. Teď mě čeká dalších několik tisků podle konečného plánu edice, a pak pro mne nejméně zábavná činnost - čištění matrice, skla, špachtlí... (Místo ředidel na čištění používám opět eko - nejobyčenější slunečnicový olej)... a pak další barva... 

               

 11. Takto postupuji u dalších a dalších barev až se postupně dostávám k cíli. Dám si místo té horké vody studenou, protože je mi momentálně dost horko, po tej práci. No a pak čaj, a budu se dívat, jestli tisk potřebuje ještě další barvu...

     

 Milli Janatková, Šumava od Miřetic u Vacova, 8mi barevný linoryt, 49 / 70cm (tisk), 2015. Tisknuto autorkou.

Zdá se, že je hotovo a já pevně věřím, že jste si z mého popisu odnesli alespoň jednu použitelnou informaci, a nebo alespoň náhled, jak se grafika tvoří, případně inspiraci pro Vaši tvorbu. Stará dobrá ruční grafika je zkrátka jiná práce, než počítačová grafika. Jedná se o fyzický proces, který vyžaduje sílu, trpělivost, soustředění, čas a píli. Na výsledné práci je toto dobrodružství hezky vidět. Dílo je živé, přirozené a nese energii tvůrce. Vzrušující a krásná práce! Ale také někdy trochu náročná.

Přeju proto všem kolegům a kolegyním grafikům a grafičkám hodně trpělivosti a energie. I všem ostatním! Já se postupně dostávám od velkých formátů (100 na 70cm) k menším a menším, až dojdu ke zmíněným "milliaturám". Neb jsem se už naučila, že potřebuji šetřit síly... Tedy, stále se učím. A tak už končím, protože se těším na odpočinek a klidný víkend...

                                                    Ano, ještě pár ukázek na rozloučenou!

                 

        Matrice Milli Janatkové jako umělecký artefakt, na výstavě v Galerii BernardaBolzana, Těchobuz na        Vysočině. Z diplomového cyklu velkoformátových desek a tisků "Gesto - cesta k sobě", 100 / 70 cm.

Barevný linoryt z mé dílny, stejně jako přání s matricemi, které vidíte výše, ale i s dalšími mými výtvory, jsou k vidění na mém profilu na Simira. Z malých vyrytých matric vytvářím také originální ozdoby, Anděly, s jejichž pozdravy se loučím...

                                   Klidný, ale i vášnivý tvůrčí čas nám všem, ať už s linem nebo bez,

                                                                        Milli Janatková

Napsat příspěvek

Přidej se
k Simiře na

  • Google plus
  • Facebook

Jejda! Nejdřív se musíte přihlásit.

Zadejte Vaši registrační emailovou adresu.

Storno

Nemusíte si pamatovat všechno!

www.simira.cz nemusíte nosit v hlavě, občas se sami připomeneme e-mailem. Nepropásněte nové soutěže o zajímavé ceny, nejžhavější produktové novinky ani informace o off-line trzích.


Prosím zadejte platnou e-mailovou adresu.

Děkujeme za přihlášení k odběru novinek!

Získejte řadu dalších výhod!


  • Ušetřete čas při nákupu
  • Získejte přehled o stavu vašich objednávek
  • Nenechte si ujít možnost získat slevové kupóny našich prodejců
  • Ovlivněte dění na Simiře svými postřehy a názory
  • Komunikujte přímo s výrobcem a dohodněte detaily své objednávky
  • Nechte si vyrobit své zboží na míru

Chci se registrovatTrvá to jen chviličku :-)