
akm art | 7.12.2022 | 46× zobrazeno | hodnocení: 0 | 0 komentářů
Čas. Ten nepolapitelný přítel i nepřítel...
Hledala jsem řeku, ve které by tekl čas.
Hledala jsem čas, to neuchopitelné kolem nás.
Co kape, proudí, leje, valí se jako oblaka, co se vznáší jako pára i padá jako déšť, co pění jako mlha i praská jako bublina. Živí se tmou i světlem. Je sluncem, které chrání den, hvězdou i měsícem, které panují noci. Celou oblohou, co se nad námi klene. Bání zbarvenou přísliby a nápady a přáními, bání, co neprozradí žádné tajemství, jen pomrkne.
Meč Damoklův. I nadějná vyhlídka.
Hledala jsem tu správnou chvíli.
Hledala jsem něco, co jsem vždy měla, jen o tom kdysi nevěděla.
Hledala jsem řeku, do které bych se ponořila, v níž bych plula, v níž bych se ukryla.
Řeku, ve které se slévá čas, minulost protéká do přítomnosti a přítomnost se řine do budoucnosti.
Řeku, co nejde zastavit slibem, prosbou, mlčením. Stejně jako přítomnost, v níž bychom měli být přítomni, ukotveni pulzujícím tělem i těkající myslí. Přítomnost stojatou, a přesto stále plující. Přítomnost, co vypne nevhodné myšlenky. Přítomnost, co zamrzne, i se roztéká kupředu.
Hledala jsem řeku.
A našla moře.
I oceán.
AKM
Nejsem rozbitá, jsem (noelleen)
15.3.2024 11:42
Tvoříme s dětmi: nerozbitné vánoční ozdoby (andoriel)
17.12.2019 07:49
Vyšívací kruh a jehla... to je dílna Orofärnë design (orofarnedesign)
7.11.2019 15:15