Konec jednoho začátku a začátek druhého

Když se mi loni v hlavě vylíhla troufalá myšlenka na to, že bych své obrazy vypustila do světa, tedy vytvořila si profil na Fleru a později i tady na Simiře, nějakou dobu mi trvalo, než jsem ji skutečně uskutečnila.

Protože to bylo zase něco nového, jiného, nejistého. Něco, u čeho člověka v žaludku šimrá strach a v hlavě mu hučí pochybnosti a obavy. Co na to budou říkat lidi? Bude se jim to líbit? Nebo mě zkritizují? Nebo asi to nejhorší - nikoho to neosloví?

Přesto jsem si nakonec řekla - proč ne? Proč to nezkusit?

A tak jsem všechno, co jsem chtěla nabídnout, naaranžovala, nafotila a zveřejnila. A... nic zásadního se neudálo. Tedy - nic se (zatím) neprodalo. Moje tvorba se utopila v tvorbě jiných umělců a tvůrců. Neberu to jako neúspěch, beru to jako cestu, která není krátká, nýbrž dlouhá, a to je jedině dobře, jelikož krátké cesty většinou nevedou nikam, nemají ten správný směr. Dlouhé cesty jsou o poctivé práci, trpělivosti, o tom se nevzdávat, o tom se neustále snažit a zlepšovat.

Chystám změny. Chystám nové obrazy. Chystám nové fotografie. Chystám články o sobě a malování. Chystám články o své (životní) cestě, ačkoliv to není nic výjimečného, co by zbořilo internet. Prostě jeden lidský příběh.

Zkrátka - chystám toho hodně. Protože tvořit a snažit se je moje životní potřeba.

Zatím vám přeji krásné dny naplněné inspirací a mějte se krásně!

AKM