Jak jsem vařila hrachovku

Tož představte si, ludé zlatí, co sa mně stalo při vaření. Určitě sa to stalo nekdy aj vám. Postavíte na plotnu erteple a teď si spomenete, že si zajdete třeba pro petrželku do polívky. No a na záhonku uvidíte travičku. Tož si veznete motyčku a okopete kus záhonku.

Potém si spomenete,že možná slípky majů hlad, tož im idete nasypat. A protože akorát vyjde na dvůr sůsedka, tož ju mosíte pozdravit a zeptat sa jí, co je nového. Ona vám začne vykládat všecky noviny a v tem zahlídnete, že sa vám z okna valí dým a vy si spomenete na erteple.

No a horší je to, dyž vaříte fazulu nebo hrach. To sa vaří dlůho a vy chcete teho času využit třeba tým, že si přečtete svoje majle a nebo nasísnete na svůj oblíbený servr za kamarádkama. A výsledek je stejný.

Nedávno sem vařila hrachovů kašu a zakázala sem si z kuchyně vystrčit nos. No to víte, že mě furt naso šuškalo do ucha: zbytečně tu trčíš, to sa vaří dlůho. Mrkni na počítač, co je ve světě nového. Ale já sem statečně odolávala a odolala.

Hrach si spokojeně bublal na plotně a už byl tak akorát, dyž sem začala dělat zásmažku. Dala do kastrolku sádlo a můku a vtem - crrr. Zvonek drnčál, jak dyby hořelo. Keho to sem čerti nesů?Pomyslela sem si si a letěla otevřít. Stál tam můj synáček aj s galánků. "Podívaj mamko, co sem si kůpil" - a už v jídelně vytahoval z tašky všelijaké hadry. "Tož potěš Bůh," valila sem oči a přemýšlala, s čím to šíleně oranžové tričko budu prat a esli tu černobílů mikinu prat s černým nebo s bílým.

Dyž vtem sa z kuchyně ozval takový podivný zvuk, takové pšššk... Vletěla sem do kuchyně a ostala jak Lotova žena. Z kastrolku šlehal plameň a já už sem viděla našu 2 roky starů kuchyň na popel. Rychlo sem natočila do sklénky vodu a chtěla ten požár uhasit.

Ale naštěstí mňa osvítil duch svatý a já si spoměla, co voda udělá ze sádlem. Tož sem honem zařvala "hoořííííííí" a otevřela okno. Synáček rychlo chytil kastolek a chtěl ho tým oknem hodit na dvůr.

"Ježiši kriste, nehaž," zařvala sem na poslední chvílu. "Dyť už je tam síťka, aby mě muchy nelétaly do kuchyně!" Ale to už tá šikovná cérečka otevřela okno v jídelně a hořící kastrolek přistál pod oknem. A já sem do něho konečně šťákla tů vodu.A už sem si připadala jak Maruška, dyž měsíček leden předal vládu bratříčkovi červnu. Vatra vzplála eště výš.

S otevřítů hubů sem přemýšlala, co chytne dřív. Esli nové plastové okno nebo prádlo, co sa tak krásně třepotá na sušáku. Ale zaséj všecko zachránil ten můj šikovný syneček. Vyletěl jak střela na dvůr, chytil hadicu, roztočil kohůtek a všecko krásně pokropil: prádlo, kastrolek, aj to otevříté okno. Naštěstí nic nechytilo a dokonca aj ten kastrolek sa podařilo vydrhnůt.