
annami | 26.6.2012 | 602× zobrazeno | hodnocení: 1 | 3 komentáře
O tom jak se nám dveře snažily překazit svatbu.
Už od vánoc sem měla hlavu jak kůň. Celé noce sem počítala koláčky, zákusky, hosty a čekala, kdy dojde nějaká pohroma. Všecko klapalo kupodivu dobře, až došél pátek před svaťbú. A zaséj šlo všecko jak po drátkách. Zákusky aj koláčky byly doma pěkně v chladnu a práca nám šla pěkně od ruky. A dyž nám odpoledňa eště došla pomoct kámoška s manželem, tož to už nemělo chybu.
V osum večer sme sa pěkně usadili v obýváku a já šla důle pro zákusky. Bylo tam pěkně chladno a tož sem na vrch moc nepospíchala. Za chvilku doletěl za mnú najmladší Bélešek a říká:
"Mamko, je po svaťbě žádná nebude."
"A proč?" zeptala sem sa. "Nevěsta volala, že sa vdávat nebude?"
"Néé ,ale nedostanema sa z hale do garáže."
"Jak, nedostaneme?" pořád sem nechápala.
"No ve dveřách prasklo pérko a néjdú otevřít."
A opravdu. Najdřív sme dveřám domlúvali po dobrém, potém sme s něma lomcovali a no a nakonec sme moseli vypáčit zámek. Bylo už skorem deset hodin večér, dyž sme sa konečně dostali do garáže. Tož sem donésla tácek zákuskú a říkám Bélešovi: "Tož naléj štamprlu."
A v tém Béleš zblednul a zablekotál. "Průser, já sem všecku slivovicu odvézl do hospody."
Jezuskote, co uleju svatebčanom na přivítanú? No ale už žhavíl telefon a volal svojim rodičom, esli si možem dojet pro trochu slivovice. No a potém sme eště spomínali, esli máme všecko a koštovali slivovicu.
Bylo už chvílu po půlnoci, dyž sme sa konečně odebrali na kutě. Dlúho sem nemohla usnút a až sem usnula, tož za chvilku mňa probudilo hrozné búchání.
Honém sem budila Béleša. "Stávej, my sme zaspali. Hosti už sú tady a dobývajú sa do baráku a my eště chrápem."
"Co blbneš," zamžúral Béleš na budíka. "Dyť sa teprvé rozednívá, sú štyři hodiny.To sa ti něco zdálo."
Ale v tem ty rany uslyšel taky. Vyletěla sem na chodbu a zaslechla ze záchodu hlas našého ženicha.
"Otevřite,já nemožu ven."
V tem už vedle mě stál Béleš aj obá Bélešci. Zistili sme, že sa ty naše dveřa asi na nás domluvili a prasklo pérko aj na záchodových dveřách. No a tož sa chlapi pustili do díla a zrovna dyž mě zvonil budík, abych stávala, vysvobodili zakletého ženicha ze záchoda. Pro jistotu sem vydala přísný zákaz zavírat jakékoliv dveřa.
No a potém už bylo všecko tak, jak má byt. V pořádku sme přivítali hostú, vyprosili si nevěstu, poplakali si na radnici a potém sme sa veselili až do rána. Enem sem si říkala, jaké sme měli štěstí, že ženich nešél na záchod těsně předtým, než sme odjížďali.
Vaša tetka Béleška
Tvoříme s dětmi: nerozbitné vánoční ozdoby (andoriel)
17.12.2019 07:49
Vyšívací kruh a jehla... to je dílna Orofärnë design (orofarnedesign)
7.11.2019 15:15
Vyšívací kruh a jehla... to je dílna Orofärnë design (admin zdenka)
23.10.2019 19:26