Jak robůtci přicházejí na svět

Pohrávala jsem si s myšlenkou vytvořit z velkých nábojnic nějaké brože, ale nápad ne a ne se vylíhnout. Až mi úplnou náhodou jednou na nábojnici spadl korálek a zůstal na ní ležet - přesně jako hlavička s tělíčkem. To je ono! Vylíhnu si robůtky, takové malé brožky pro radost na každý den.

Nejvíc mne potrápilo vymyslet odolnou konstrukci z mosazného drátu, kterou jsem vlepila dovnitř nábojnice speciálním lepidlem. Po několika pokusech jsem dokázala, co jsem si předsevzala.

Tak tělíčko bych měla! Do bříška jsem robůtkovi stočila kousek moosgummi. Jednak aby vodicí drát zůstal ve středu a nevychyloval se, jednak aby hlavička dosedla do měkkého.

A teď je správný čas vybrat robůtkovi hlavičku! Ale jakou? Bude to Zelinka, Strakáček, Ohnivák nebo Medáček? Mé zásoby korálků se plíživě, ale jistě rozrůstají... Taky se tak rádi přehrabujete ?

Že by tajemný robot Žabínek ze Špenátové planetky? Nebo tenhle klučík něco špatného snědl?

Nakonec zbývá zakroutit robůtkovi anténku, aby dobře slyšel, a přilepit dvousložkovým lepidlem brožový můstek.

Robůtek nezůstal dlouho sám, už jich je celá partička. Hlavičky jako makovičky: dřevěné, plastové, kamenné, minerálové, skleněné. A anténky na všechny druhy vln, které v naší galaxii chytnete.

Robůtků nakonec bylo tolik, že si založili své vlastní město. Vítejte v Robůtkově!

Hrstka parametrů skoro závěrem: robůtek neměří víc jak 40 mm. Nábojnice a drát jsou mosazné, malý můstek z obecného kovu 20 mm krátký.

Ale nejradši se robůtci vydávají na cesty, třeba na kabátě.

Tak hodně štěstí na vaší cestě galaxií, robůtci!