kopretinka

POHÁDKA O KOPRETINCE ♥

Na břehu pěkného jezera byl zelený palouček...

A na něm rostlo mnoho polních květin a trávy

A rostly tam i dvě nenápadné květinky. Jedna se jmenovala Kopra a druhá Tinka

Kolem nich bylo hodně jejich kamarádů zvonečků, máků, chudobek, chrpiček, pampelišek a jiných květin. Všechny květinky zde žily družně a měly se rády.

Když svítilo sluníčko, bylo květinkám na paloučku velmi dobře. Slunko je hřálo, včelky jim zpívaly a květinky zpívaly s nimi...

Ale jednou studený a zlý vítr přivál tmavé mraky.. Sluníčko se schovalo a začalo pršet.

Vítr třepal větvemi stromů, ohýbal travičku a květinky. Květinky začaly křičet a plakat...

Vítr a déšť se zlobily víc a víc, až vítr zlomil Tince nožičku. Moc to bolelo a Tinka lítostně naříkala...

Ale pak vítr odletěl a odnesl i tmavé mraky. Sluníčko znovu vykouklo a na paloučku bylo zase hezky...

Kopra se narovnala a začala pomáhat Tince, aby se zvedla.. "Počkej", říkala kopra, "opři se o mě, budu Tě přidržovat a přestane to bolet"

" Děkuji Ti, Kopřičko.. Už je mi lépe", říkala Tinka. "Přimáčknu se k Tobě a počkáme, až mi nožička sroste"

Brzy Tince nožička nejen srostla, ale i přirostla k nožičce Kopry. Spojily se jim i hlavičky a kolem žlutého srdíčka narostla hezká bílá korunka...

Všem květinkám okolo se to moc líbilo a začaly zpívat a tančit kolem nové květinky. A od té doby jí říkají Kopretinka. Každý rok rozkvétala do nové krásy.. Vždy pomáhala svýp přátelům, když přiletěl vítr, nebo začalo pršet, aby všechny květinky kolem byly zdravé, šťastné a veselé......

Kde se bere inspirace..? V barvách, kterých v dnešním uspěchaném a šedém světě je na můj vkus hrozně málo. V květinách, jejichž kráse se nic nevyrovná. V lásce, ve kterou kupodivu stále věřím (jsem nenapravitelný blbec :)) a v hudbě, která vypráví příběhy a city jiných, kterým ráda naslouchám..      

Vaše KOPRETINKA