Duše

LOUČENÍ S TEBOU

 (Monika Stachová)

Ztracena v lese jsem

sama se svým strachem, vzpomínkami…

Bloudím…

Začíná se stmívat,

zrychluji krok – běžím,

hledám cíl…

Nacházím jen žal a na srdci splín

Strach ten žene mně

Dopředu…

Nohy těžknou, jsou jako

z olova…

nejde to, nemohu jít dál, nemohu…

Vidím v dálce světlo…

To sluneční paprsek si ke mně

našel cestu…

To on hřeje mou tvář

a šeptá…

„ TAK POJĎ A NESTŮJ „

Tak přeci jen sluníčko,

pomohlo mi najít

cestu ven…

Teď stojím na prahu

domova ze svého dětství.

Vstupuji …dveře jsou otevřené

Nikde nikdo …

„KDE JSI“? křičím  „KDE TĚ MÁM“?

Chci tě obejmout, chci ti říct,

Že přesto přese všechno ráda tě mám!!!

Nemohu tě nalézt …

Vcházím do kuchyňských dveří

vidím tě… sedíš u stolu …

nehnutě, se sklopenou hlavou

A pláčeš… možná proto, že nebyli jsme spolu…

Přistupuji k tobě blíže…

NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ

Už nesedíš  ,ležíš tu přede mnou,

a já cítím, jak s tebe život odchází…

Bolí to, moc to bolí…

Asi zešílím, popadá mě zoufalství.

„PROSÍM TĚ, ZŮSTAŇ, JÁ POTŘEBUJI

SLYŠET,ALESPOŇ JEDNOU JEDINKRÁT,

ŽE MĚ MÁŠ RÁD, ŽE JSEM TVÁ HOLČIČKA,

TVŮJ ŽIVOT, A ŽE SI NEDOKÁŽEŠ PŘEDSTAVIT TEN SVŮJ BEZE MNĚ “

TÁTO, TATÍNKU, TY UŽ MĚ NESLYŠÍŠ?

ALE JÁ TU STÁLE JSEM…

OBJÍMÁM TVÉ TĚLO BEZ ŽIVOTA

A NECHCI TĚ OPUSTIT, VŽDYŤ JSI MŮJ A JÁ TVÁ…zoufalá TATI…

Maminka přišla a trhá mě od tebe.

Ona chápe jak těžko je bez tebe,

Drží mě v náruči tiskne mě k svému srdci a šeptá

„HOLČIČKO MOJE, SE MNOU SI V BEZPEČÍ“

Držím teď maminku…

Přesto bych chtěla být

u tebe …

Pláču a maminka pláče se mnou …

Tiskne mě pevně k sobě a znovu šeptá …

„MUSÍŠ HO NECHAT JÍT, MUSÍŠ MU ODPUSTIT, PROSÍM NECH HO ODEJÍT“

Já vím, maminko…

Odcházíme…

ruku v ruce, už jsme skoro na prahu dveří.

pouštím se a vrhám se zpátky za tebou

„TÁTO TATÍNKU…“

Nejde to, nemohu jít s tebou a tak ráda bych šla.

Přitiskla se k tobě a nikdy už od tebe neodešla…

Maminka na mě čeká …

Půjdu s ní 

cestou života.

Maminko, Maminečko…

Prosím tě, ty, zůstaň …

Zůstaň se mnou a neopouštěj mě…

Věřím, že jsi mě měl rád a odpouštím ti

TATI…

Že jsi nedokázal mi to najevo dát …

TÁTO, TATÍNKU, DĚKUJI…

Odešels …

 V mém srdci však zůstals…