Šperk je vyroben cínováním. Je tvořen krásným křišťálem, dokonale čistým bez jakéhokoliv kazu a inkluze, který je téměř kulatý o průměru 3 cm. Jeho dokonalá čistota odráží všechny podklady a stíny. Jako kapičky jsou zde dva, 1 cm velké, dokonale čisté křišťály ve tvaru kapky. Pokovené korálky křišťálu dodávají šperku na zajímavosti a umocňují jeho lesk.
Celý šperk je velmi kompaktní a jeho rozměry jsou 5 x 4 cm. Je zavěšen na ocelové obruči stříbrné barvy, v průměru 14,5 cm.
Výrobek je leštěn, patinován a ošetřen antioxidantem.

Křišťál

Mnozí vědci považovali křišťál za zkamenělý led, mezi ně patřil také Plinius starší. Právě z tohoto tvrzení bylo odvozeno slovo křišťál z řeckého výrazu Krustallos – led. Lidé již v neolitu používali úlomků křišťálu jako ostré hroty šípů a kopí. Podle antických legend bohové pili víno pouze z křišťálových pohárů. Proto byly v antickém Římě považovány křišťálové džbány a číše za luxusní předměty a pyšnili se jimi jen nejbohatší a císaři. Povídá se, že císař Nero začal ztrácet moc poté, co v záchvatu hněvu rozbil svou sbírku křišťálových číší.
Čirý a průhledný křišťál byl od dávných dob považován za symbol rovnováhy a čistoty a používán na talismany. Křišťálové předměty se v Rusku cenily velmi vysoko. Ve zbrojnici Moskevského kremlu je uložen křišťálový samovar vybroušený z jediného kusu křišťálu, který patřil Petru I. Křišťálové koule byly v různých zemích nezbytnou součástí říšských insignií. Takové koule byly součástí žezla skotských králů nebo byly používány samostatně jako jablko (například říšské jablko ruských carů).