Hravý náhrdelník tvořený nejen netradičními komponenty, ale i příběhem....

Byl nádherný jarní slunečný den. Na kraji lesa se procházela medvíďata a věnovala se obvyklé zábavě - škádlení, drbání kožichů, prohánění včel a lovení rybek v blízkém potůčku, když v tom objevila kus medové plástve. Ta plástev nebyla jen tak obyčejná. Byla totiž prázdná.

Že byla medová plástev prázdá by nebylo až tak nic divného, kdyby se však medvíďata již před týdnem nedohodla, že si na ní pochutnají společně. Ta sladká medová pochoutka totiž pocházela z blízkého včelího hnízda, které měli medvídci vyhlídnuté již dlouho.

Před časem však uzavřeli tajnou medvědí dohodu, že se sladkého pokladu nikdo nedotkne dřív, než bude plástvička naplněná a tedy přetékající voňavým medem.

Někdo však dohodu porušil a bylo teď na třech statečných medvíďatech, zda odhalí viníka takové škody... Po několika medvědích strkanicích však zjistila, že hladovým chamtivcem se nestal nikdo jiný, než starý mrzout medvěd, bydlící v brlohu uprostřed lesa.

Co naplat, mláďata si na medu pochutnat nestihla, ale jak starého mlsného medvěda vytrestat? A tak se zrodil v hlavách tří maličkých nápad. "Vlákáme medvěda do pasti, zavřeme ho a lesu budeme vládnout my!" Už se aspoň nikdo nebude muset bát, kdy se ten starý bručoun zase vynoří z křoví a vyděsí všechna liščata, vlčata, medvíďata a další přátele z malé lesní školky.

A jak se domluvili, tak učinili. Spojili všechny své medvědí síly a velkého červeného medvěda vlákali do důkazní skleničky, nasadili špunt a pečlivě jej zalepili, aby se medvěd nemohl ze svého vězení dostat...

A proto Vám přináším malého medvědího vězně ve skleničce na důkazy. Zátka je poctivě přilepená, takže by medvěd své vězení skutečně opustit neměl. Lahvička je zavěšena na kulaté bavlněné lesklé šňůrce se zapínáním na karabinku.

Návrh a realizace Adéla Černá

Creative Commons License

Děkuji, že respektujete autorská práva.