Prodloužit si léto

Ještě jsem se nesmířila s tím, že odchází.

Prohrábla jsem hromadu šperků a vybírala barvy, které k létu prostě patří. Třeba tyrkysovou, jako moře.

Nesmí chybět ani červená, jako horko, na které jsme tak často nadávali, ochlazené kouskem melounu,

Nebo modrá  v zelené jako rybník u babičky za chalupou.

No, to je hezké, že sluníčko ještě svítí, ale teplo vypadá jinak. Tak co s tím? Sukně se nevzdám!

A šatů taky ne.

Ale přes ramena abych si raději hodila šátek. Naštěstí jich tady je na několikera ramena. Třeba sluníčkový:

Nebo hedvábný.

A hele, jedno rameno zůstalo venku. Co na holou paži? Tak třeba... třeba nápažník.

To je krása! Jako pláž, kde jsem se ještě nedávno povalovala. Ta vzpomínka mě hřeje ze všeho nejvíc.

Chvíli courám a užívám si slunečního svitu, pak už honem domů, uvařit si čaj a přes triko si natáhnout vestu. Připomene mi, jak jsem ráno stála na břehu a sledovala východ slunce nad mořem

Nechci se loučit s létem. A jak jste na tom Vy?