DAHLIA – kouzlí s paličkami a bubeník to není

Jmenuje se Jiřina a je krajkářkou. A ne ledajakou. Uznávám, že je to moje vlastní omezenost, ale krajka mi nikdy nic neříkala. Vůbec jsem netušila, jak nádherné věci se technikou ručně paličkované krajky dají vytvořit. Dokud jsem se neseznámila s její tvorbou. Je na čase, abyste se s ní seznámili i Vy.

  • 9. 1. 2013 napsal Admin Radka
  • medailonky
  • 3189x
  • 5  (+5 / -0)

DAHLIA ve svém profilu prozrazuje: "Své tvorbě se věnuji už od dětských let, kdy mne technika ručně paličkované krajky vyloženě nadchla. Profesně tvořím 29 let. Svou práci miluji a věnuji ji veškerou svou energii. Tato práce je velice náročná na čas a trpělivost. Specializuji se na svatební a společenské šperky. Všechny modely si sama navrhuji, kreslím a vyrábím. Jsem přísná sama na sebe, mám ráda kvalitu, precizní vypracování detailů a originalitu.
Při práci ráda experimentuji a improvizuji. To znamená, že i po tak dlouholeté praxi se stále učím a získavám nové poznatky v tomto oboru."

Zaujalo mne, že paličkujete už od dětství. Tato technika vyžaduje velkou trpělivost, byla jste klidné a trpělivé dítě?

Ne, klidné a trpělivé dítě jsem rozhodně nebyla, spíše naopak. Ovšem když jsem zasedla k herduli, bylo to něco jiného, dokázala jsem se zklidnit a na práci se soustředit.

K této technice mne přivedla kamarádka, v rodině se paličkování nikdo nevěnoval.

Vlastně jsem vyzkoušela i jiné ruční práce. Ve zralejším věku jsem si upletla několik kousků poměrně luxusních svetrů, uháčkovala jsem si plavky, ráda jsem vyšívala a šila si hadříky na sebe. Bylo to ale také tím, že tehdy nebyla možnost sehnat v obchodě něco, co by mne opravdu zaujalo, kromě Tuzexu ovšem. Nakonec jsem si ušila i své svatební šaty. Usmívající se Možná mi to přineslo i štěstí s manželem jsme spolu už 23let a stále nám to klape.

Jak dlouho Vám trvá vyrobit středně velký šperk? A jak dlouho jste pracovala například na této svatební soupravě na soutěž do Japonska? 

Na tuto otázku se nedá moc jednoznačně odpovědět. I když dělám třeba stejný šperk dvakrát, může stejně každý trvat jinak dlouho. Je to prostě ruční práce a každý kus je originál. No, ale dobře, např. svatební náhrdelník trvá asi tak šest až sedm hodin paličkování. Ve skutečnosti je  kolem toho práce ale ještě více. Vymyslet a nakreslit návrh, vybrat vhodný materiál a po upaličkování šperk sešít, natužit vytvarovat….. No a pak je samozřejmě potřeba šperky vhodně nafotit, což vůbec není jednoduché, koneckonců i zde na Simiře máte na toto téma rubriku.

Na svatební soupravě do Japonska jsem pracovala opravdu dlouho a vlastně jen po chvilkách ve svém volném čase, protože jinak jsem se musela věnovat zakázkám. K této soupravě patří ještě celopaličkovaná kravata pro ženicha. Pracovala jsem na tom měsíc, možná dva.

Tato otázka bude pro Vás asi úsměvná, ale nemohu jinak. Nezamotají se Vám někdy příze tak, že byste měla chuť zahodit celé dílo i s herdulí? Říká se tak paličkovacímu válci?

Ano, paličkovacímu válci se říká správně herdule, nebo poduška. A na druhou otázku odpovím, ne, příze ani ruce se mi nezamotají a to paličkuji poměrně rychle. Ale to už jsou léta praxe. Samozřejmě si nemohu dovolit žádnou chybu, nebo aby byl vidět nějaký uzlík, práce  musí být čistá a perfektně ukončená.                                                                                      

Máte nějaké oblíbené paličky nebo je úplně jedno s čím pracujete? 

Samozřejmě oblíbené paličky mám. Vlastně ty nejnovější, které mají pláštíček a ten chrání přízi před ušpiněním. Některé krajkářky používají paličky našich babiček, ale ty mi nikdy nesedly.

Posloucháte při práci hudbu? Může se na Vás mluvit nebo se musíte maximálně soustředit?

Jéje, hudbu mám při práci zapnutou stále, každý den, nabíjí mne a inspiruje. Při práci se mohu normálně bavit a povídat si, nevadí mi to. Ale když kreslím nové návrhy, chci mít klid a jsem raději sama, to se potřebuji opravdu soustředit.

Co Vám spolehlivě zkazí náladu?

Tak těch věcí by bylo asi hodně. Nakonec vypořádáváme se s tím všichni v dnešní době. Ale z vlastní zkušenosti vím, že nejhorší je, když mne něco bolí a není mi dobře, to pak ta nálada opravdu poklesne a není chuť do práce. A ostatní věci člověk musí brát tak nějak s nadhledem.

A co Vás naopak potěší?

Bude to znít asi jako klišé, ale jinou odpověď nemám. Mám radost, když ráno otevřu oči a do oken mi svítí slunce, hned vím, že se mi bude lépe pracovat. A hlavně, když je doma pohoda, klid a příjemná atmosféra. No a po pracovní stránce – když mám spokojené zákazníky, kteří mi zpětně píší děkovné dopisy a nevěsty mi posílají krásné fotky s mými  šperky. To všechno je pro mne moc důležité, abych mohla tvořit.

Chcete našim čtenářům ještě něco vzkázat?

Jsme na začátku nového roku, tak bych samozřejmě chtěla všem popřát, hodně zdraví, pohody a úspěchů. Prodejcům Simiry spokojené zákazníky a hodně tvůrčích nápadů. Návštěvníkům a nakupujícím potěšení při prohlížení a nakupování výrobků.A celému týmu Simiry velké poděkování a hodně dalších úspěchů!!!

 A my na závěr děkujeme, jak za přání, tak za rozhovor.

 

 

Přidej se
k Simiře na

  • Google plus
  • Facebook

Jejda! Nejdřív se musíte přihlásit.