LILEAS – jehla a háček v rukou umělce

Lileas, vlastním jménem Zuzana Hampelová představuje na Simiře originální ručně šité šperky, ale také nádherné originální háčkované kabelky, spony, šály, klobouky i čepice. V nabídce byste neměli přehlédnout velký výběr puzetových náušniček v široké barevné škále.

  • 8. 10. 2012 napsal admin
  • medailonky
  • 3068x
  • 3  (+3 / -0)

Ve svém profilu píše: Vítám vás ve svém barevném obchůdku! Ráda bych vás prostřednictvím svých výrobků potěšila, zpříjemnila všední dny, dodala jim trochu jiskry a barev. Korálky mi byly od malička souzeny, stejně jako tužka a papír. Miluji nekonečné kombinování barev, ráda přivítám vaše nápady a postřehy a stejně tak ráda se pokusím splnit vaše přání.

Jak se stalo, že jste se začala zabývat výrobou šperků a háčkováním nádherných doplňků? Živí Vás tato činnost nebo je to koníček a přivýdělek?

Stalo se to tak, že letitý koníček přerostl v chuť něco si ke škole přivydělat a poté jsem se na něm pokusila vystavět i samotnou svou výdělečnou činnost. Háčkuji od malička, a protože jsem nechodila do mateřské školy a maminka se mnou byla doma, naučila mě háčkovat a plést - takže se dá říct, že to umím déle jak třeba číst nebo psát :). Velký díl na této mé činnosti měla i moje milovaná babička, které tímto chci do nebíčka poděkovat.

S korálky to začalo až později, pár let zpátky, ačkoliv i tady byla určitá touha z dětství, něco mě k tomu táhlo. Pak jsem objevila kouzlo šitého šperku, začala si navrhovat náhrdelníky a v noci jsem nemohla usnout, jak se mi nápady míhaly před očima. Nyní by se dalo říct, že mě výroba šperků, háčkování a pak hlavně také zakázkové kreslení živí, ale jsem pořád ještě na hranici studentských let, takže se moje tvorba stále ještě pokládá spíše za přivýdělek.

Co Vás inspiruje?

Mám blízko k přírodě, uctívám její krásu, moudrost a dokonalost. Myslím si, že bychom se my jako lidé, kteří jsme její součástí, neměli snažit tolik se od ní odpoutat, ale naopak pokorně sklonit hlavu a žít v jejím souladu. Říkám to právě proto, že v přírodě nalezneme veškerou inspiraci, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Nesmírně ráda si hraji s barvami, tu zahlédnu dokonalý soulad barevných květů v zelené trávě a hned vidím, jak by se s touto barevností dalo naložit. Tedy říkám příroda - a je nejen inspirací, ale také nevyčerpatelnou dárkyní energie a lásky, kterou v poslední době jen těžko hledáme mezi lidmi.

Pak se také ráda poohlížím zpět do historie, mám ráda módu 20. a 30. let minulého století, takže i jí se nechávám ráda inspirovat.

Vyrobila jste někdy něco, s čím jste se nechtěla rozloučit? Čím byl tento výtvor výjimečný?

Tento problém řeším zcela jednoduše - vše, s čím se nechci skutečně rozloučit, si prostě nechám :). A těch výrobků je požehnaně! Největší problém mám s obrazy a pak s většími pletenými a háčkovanými oděvy, ty si rovnou dělám přímo na sebe a nenabízím je. Ale podobně tomu tak je i u větších náhrdelníků. Když jsem poprvé prodala šitý náhrdelník ve vyšší hodnotě, balila jsem jej pak se slzou v oku. Výjimečný byl právě v tom okamžiku, že se stal tím prvním, který opustil svůj domov.

Co děláte, když zrovna nepracujete?

Tak zase pracuji :). Je to můj obrovský koníček, kterým jsem takřka posedlá, nevydržím chvíli nic nedělat. Někteří lidé to ani za práci nepovažují, to je jen "hraní si s korálky" a tak podobně. Ale když bych měla zapřemýšlet, tak ráda vyrazím do přírody, to rozhodně, pak také neodmítnu hezkou knížku nebo i film. Jsem však spíše člověk uzavřený, nevyhledávám společnost většího množství lidí, takže vždy volím klidnější místa i činnosti. Také se ráda zabývám genealogií, takže se hrabu ve starých dokumentech. Nesmírně mě naplňuje pocit, že se mohu dotknout věcí, které dříve vlastnil nějaký můj prapraprapředek, fascinuje mě to. Jsem hrdá na své předky, o kterých mi babička vypravovala, a také jsem nesmírně ráda za to, že mohu žít v naší zemi.

Kdybyste se mohla ve svém životě znovu rozhodovat, čím byste chtěla být?

Neměnila bych. Jsem moc ráda za to, co mohu dělat, a prosím, abych mohla tvořit co nejdéle, protože už tak mám dojem, že vše, co chci, nemohu stihnout. Ráda bych se ve svém oboru rozvíjela, mým snem je zařídit si vlastní obchod, jako ho míval můj pradědeček, který však o něj přišel. Chtěla bych navrátit ručně tvořeným výrobkům své místo na trhu a hlavně vážnost u zákazníků. Abychom si více vážili toho, co sami vytvoříme, uměli to ohodnotit a víc si za tím stáli.

Přidej se
k Simiře na

  • Google plus
  • Facebook

Jejda! Nejdřív se musíte přihlásit.