... Ruce tý sochy z růžový fontány a ty nóbl kabáty taky a ty nóbl autíčka a lásku a všecko hezký... Jo, to byl rok 1988. Měla jsem po studiích a rozkoukávala jsem se v socialistickém zemědělství. Tyhle depresivní stavy dospělých jsem ještě až tak moc nevnímala a moje pozornost se plně orientovala na plánované mateřství.
Tenkrát se ještě netřídilo. Co moje paměť sahá, tedy do sedmdesátých let, šupajdila jsem s odpadkovým košem k popelnicím, které původně stály jen ve vyzděné ohrádce pár metrů do našeho panelákového vchodu. Za pár let se družstevníci dohodli a ohrádky dostaly stříšky. Asi proto, aby přetékající popelnice nemokly a z odpadků se nestával polokompost. Když totiž přijela parta popelářů, vykutáleli si hliníkové popelnice ke kukavozu, vysypali a vrátili. Co leželo mimo popelnici, je nezajímalo. To pak musela některá ochotná obyvatelka paneláku vzít domovní lopatu a smeták a všechen ten bordel nasypat do uprázdněných popelnic. Neobešlo se to bez nadávek a láteření. Bylo mi z toho smutno.
Doma jsem poněkud vytáčela rodiče svou posedlostí šetřením elektrickou energií. Dbalá televizních reklam, kde se diváků pravidelně dotazovali, zda "Nesvítí někde zbytečně?" jsem se plížila za dospělákem a zhasínala sotva překročil práh.
"Já tam ještě půjdu!" rozčilovali se, ale marně. Stejně tak urputně jsem mamince zavítala kohoutek s tekoucí vodou, což ji také někdy připravovalo o nervy.
A vracela jsem lahve a přešívaly se šaty po dospělých na děti a pytlíky v obchodech byly papírové s otřepeným okrajem.
Dneska se planeta dusí. Lidi mají všechno a chtějí ještě víc. A odpad se třídí. Pro hodně lidí je třídění tak přirozené jako dýchání. Chce to jenom trochu víc domácích nádob a trochu toho nepohodlí, když se musí ty nádoby nebo tašky odvézt ke kontejnerům. A je to jako se vším. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Mám pod dřezem tašku na plast, sklo, kov a hliník. V garáži jsem si vydobyla místo na krabice s papírem. V rohu zahrady se zvolna rozkládá kompost. Mikrotenové sáčky už netrhám, našila jsem síťové pytlíky a protože se mi osvědčily, šiju je coby prodejní artikl. Upcykluju jeansovinu. Protože tento materiál je mi blízký. Balíčky posílám v krabičkách, co se mi hromadí z obdržených zásilek.
Co ještě? Ve Frýdlantu nad Ostravicí už konečně máme taky bezobalové obchody. Super!
A přesto mám každý týden něco v popelnici. Ale rozhodně je toho mnohem míň než kdysi. A to je dobře.
Prohlédněte si obchod pisatelky, stojí to za to.
Poslední komentáře
https://www.chci-dum.cz/
https://www.simira.cz/s-revue/medailonky/86-germia-originalni-autorske-sperky-v-dokonalem-provedeni#comment-list
Thank you so much. Keep up the good work. Unlock your experience with the help of NBA Locker Codes for unlocking your pack Team USA Pantheon pack, Badge pack, or Tokens. Just read our article once and get information on how to unlock all packs with the help of NBA Locker Codes. https://archive.curbed.com/users/nbamyteamcodes