Jak s foťákem na zboží z pedigu?

Pro materiál, který nás tedy bude nyní zajímat, platí několik vlastností, které můžeme ve vlastním zájmu vzít v úvahu už před samotným focením.

Jedná se o výsostně rukodělnou záležitost, nehraje tedy tak velkou roli přesnost, ale na druhou stranu je dobré ukázat čistotu zpracování.

Zaplétaný materiál má výraznou strukturu a je žádoucí ukázat na fotografiích co nejvěrněji barevnost a povrchovou kvalitu.

Dobré by bylo také ukázat funkci předmětu, pokud není vysloveně jasná  a neméně  důležité je  ukázat také reálnou velikost. V tomto případě můžeme jít buď cestou představení předmětu v jeho reálném prostředí - na stole, v kuchyni, nebo v prostředí, které nebude potenciální zákazníky mást. Zde bych si dovolil poznámku, že nám vlatně nic nebrání si vyzkoušet oba přístupy. Tvorba předmětu zabrala svůj čas a příprava jeho prezentace by neměla přijít zkrátka. Prostor na paměťové kartě nic navíc stát nebude, tak proč neukázat předmět v reálu i v ateliéru? Jako úvodní fotku galerie můžeme ukázat například fotografi podnosu s připraveným občerstvením s kouřícími hrnečky s čajem, kde nám dekorace dodají atmosféru, a ve zbytku galerie představit podnos bez dekorací aby bylo jasno co vastně prodáváme.

 Dále telegraficky k jednotlivým namátkou vybraným kouskům:

Tato galerie nezapře upřímnou snahu ukázat předmět prodeje za všech stran i s pokusem o dekoraci.(Hodnoceny jsou i doplňkové fotografie - pozn. redakce). Já jako zákazník si udělám poměrně jasnou představu, o co se jedná. Nadšením se sice nezajíkám, ale informativně fotografie slouží svému účelu. Zde bych opravdu uvítal v galerii jeden detail na řemeslné zpracování (třeba detail ucha) a jednu fotografii naplněnou novinami tak jak by výrobek měl ve skutečnosti sloužit.

Zde máme principielně stejný produkt, jehož prezentace je ale podstatné horší. V galerii máme jen jednu fotografii a ta bohužel neukazuje přesně ani jeden předmět. Pokud zůstaneme u toho, že zákazníkům ukážeme jen jednu fotografii, proč nevyužít, že prodáváte dva stejné košíky a neukázat každý z jiného úhlu, nebo jeden košík naaranžovat klubky s vlnou a druhý nechat prázdný ležet na boku? Nechme stranou list v pozadí a nejasné měřítko.

Určitě nejde dát jako univerzální příklad tuto galerii, ale pro mě je tato prezentace velmi zdařilá. Těžko můžeme autorku/autora napodobit teď když venku padá sních, ale toto neuspořádané pozadí  vytváří překvapivý kontrast a kupodivu dobře působí i s decentním potiskem na dně podnosu. Ačkoliv si málokdo dá na zahradě podnos na skalku, má tato fotografie pro mě příjemnou atmosféru a zároveň na ní vidím i dost přesně nabízený výrobek. Abych jen nechválil, poradil bych pro příště: nebojte se reálného prostředí. Není třeba příliš dekorací, stačí roh stolu s ubrusem.

Jako dalsi ukazku jsem vybral ne příliš zdařilou fotografii. Ačkoliv je focená v přibližně stejných podmínkách je tady více o čem psát. Přímé sluneční světlo nemusí být nutně na škodu, ale v tomto případě bylo. Takřka bílý košík na velmi tmavé trávě automatické měření expozice fotoaparátu vyhodnotilo bohužel špatně a košík je přeexponovaný. Předejít by se tomu dalo v průběhu focení zkrácením expozice. Nejsnáze nastavením korekce expozice do záporných hodnot. Automatické měření expozice totiž vnímá záběr v celku - vnímá průměrný jas scény - a podle toho nastaví expozici. Kdybychom fotografovali bílou nebo černou stěnu, oba záběry vyjdou šedé. V tomto případě by se dala správná expozice zajistit tím, že by košík zabíral větší část  fotografie. Mírný nadhled ukazuje výrobek poměrně přesné, ale fotografie by měla být ostrá.

Na závěr jsem si nechal příklad, na kterém bych chtěl ukázat jak to nedělat, pokud chceme výrobek úspěšně prodat.

Použité dekorace dokonale odvádí pozornost od výrobku. Dokonce si nejsem úplně jist co je předmětem prodeje. Maketa plynojemu v popředí a pohovka se složenou utěrkou na v pozadí, nebo snad orchidej s modrou plechovkou? Uznávám, že je daleko jednodušší si dělat z cizí práce legraci, než něco skutečně vytvořit, ale tady bych se přimlouval za přefocení. I s použitými rekvizitami by se totiž dalo udělat mnohem reprezentativnější fotografie. Nejdřív bych zkusil najít jiný úhel pohledu na stůl, takový aby nebyla vzadu vidět pohovka. Větší nadhled a pohled trochu více zleva by to měl vyřešit. Dále bych odstranil z kompozice na tácku květinu a plechovku. Sklenice bych naplnil kávou nebo čajem, přidal bych lžičky a plynojem - pokud je to cukřenka - bych otevřel a spolu s květinou bych je využil jako doplnění kompozice v popředí, případně v okrajích záběru. Nemusí tam být nutně celé - o ně přeci nejde.

Na závěr bych všem doporučil focení svých výrobků věnovat trochu více času. Zkusit víc variant. Začít od výrobku na jednolitém pozadí, ukázat v detailu silná místa výrobku, šetřit s dekoracemi, případně předvést výrobek jako by byl skutečně používaný.