Rady a tipy, jak fotit šperky

Tentokrát jsme se zaměřili na hodnocení a rady jak co nejlépe fotografovat a prezentovat při internetovém prodeji šperky.

První případ se nám přihlásil sám a lze říci, že jeho/její prezentaci lze málo co vytknout. Tentokrát se zaměříme na technické rady, jak se chopit fotografování poloprůhledných a průhledných předmětů.

Obecně lze říci, že při fotografování skla a polo a průhledných předmětů je nutné dbát až úzkostlivě na čistotu. Každá nečistota se při zdůraznění průhlednosti vhodným nasvícením (o tom dále) znásobí. V případě šperků se nečistoty zvětšují a zdůrazňují ještě více, protože se při fotografování dostáváme blízko a zobrazení je často větší než reálná velikost. Pro odstranění nečistot se dá použít vhodný čistící prostředek - podle materiálu. Většinou vystačíme s čističem na okna - nejlépe na alkoholové bázi typu okena, nebo s technickým lihem. Na špercích z plastu se dostává do hry navíc statická elektřina - zde může pomoci například čistící roztok na brýle či monitory. Na závěrečné odstranění nejmenších nečistot mám nejlepší zkušenost se stlačeným vzduchem ve spreji, který se prodává na čištění optiky a mají ho v každém obchodě s počítači nebo foto-technikou.

Na fotografii, kterou máme před sebou, autor dobře zhodnotil, že drobný šperk nejlépe vynikne na neutrálním pozadí. Podařilo se mu ukázat zásadní vlastnosti náušnic: průsvitnost, lehkost, přesnost zpracování. Jedinou hodnotu, kterou na fotografii postrádám, je reálná velikost - i když tu ilustruje další fotografie v galerii.

 Jako radu bych nabídl snad jen možnost fotografovat tento šperk při využití kombinace protisvětla a doplňujícího světelného odrazu. Například by šlo náušnice položit na sklo a skrz něj je prosvítit. Procházející světlo poté kouskem papíru nebo zrcátkem odrazit zpět k předmětu a dosvítit ho tak, aby nevznikla pouhá silueta, ale plastický objekt.

Doplňující fotografie náušnice na uchu je jako ilustrace velikosti dostačující, přesto by lépe působilo, kdybychom si mohli prohlédnout konkrétní typ šperku.

Podle mých dosavadních zkušeností je skutečně méně více a při produktové fotografii, o které zde mluvíme, mohou přebytečné rekvizity zájemce o nákup zmást i odradit.

Druhou ukázku jsem vybral namátkou tak, abych mohl demonstrovat svá tvrzení.

Zde autor/autorka zvolila jako pozadí šperkovnici s lisovaným plastickým vzorem. V první chvíli jsem si nebyl jist, zda nejde o součást nabízeného předmětu.

Kladně hodnotím barevnou shodu pozadí a náušnic, relativně zvládnuté zaostření a směrování světla.

Kombinace podobných barev lahodí oku, přesto nevypovídá nic víc o náušnicích jako takových.

Ostrost lze vnímat jako samozřejmost, ale u makrofotografie jde o zásadní problém - pomoci si můžeme nastavením vyššího clonového čísla - čímž získáme větší hloubku ostrosti.

 Samotné kontrastní směrované nasvícení je v tomto případě smysluplné, protože plasticita povrchu se zdůrazní a divák si udělá lepší představu o povrchové kvalitě.

Vlivem volby podkladu (šperkovnice či dárkové pouzdro na víno) se navíc dozvídáme mnoho o charakteru a materiálu, který nás vlastně vůbec nezajímá.

Také se zde objevil rušivý stín, který zasahuje do náušnic.

Pokud bychom chtěli zůstat u strukturovaného pozadí, bylo by možné při zachování informační hodnoty snímku využít větší kus jednolité struktury, která by vytvořila kontrast ke struktuře náušnic. V rychlosti mě napadá smirkový papír, tapeta, kámen, cihla. Kdybychom z jakéhokoliv důvodu chtěli zůstat se stávajícími rekvizitami, bylo by vhodné šperkovnici odsunout do role pozadí a optimálně ji posunout alespoň částečné mimo pole ostrosti aby detaily pozadí nezastínily přednosti modelky - v tomto případě náušnic. Technicky by šlo celkem jednoduše položit náušnice na dobře vyleštěné sklo (třeba vysazené okno podložené knihami) a pod něj umístit šperkovnici. Abychom ale nezobrazili v pozadí malý kufřík, pomůže delší ohnisková vzdálenost (přiblížení zoomem) a fotografování z větší dálky.

Na závěr ještě jedna drobná praktická rada pro makrofotografii. V dnešní době dvanácti a více megapixelových fotoaparátů je možné použít jen výřez z fotografie, která z aparátu vypadne. Tím se můžeme některým problémům vyhnout. Optimální je samozřejmě využívat celou plochu snímku, ale pro webovou prezentaci není potřeba mít k dispozici všech 12 000 000 pixelů. S rezervou většinou vystačíme se šířkou obrázku 1000 px.

Za Simiru dodáváme, že děkujeme prvnímu odvážlivci, kterým je prodejce https://www.simira.cz/repete za zaslání produktové fotografie k hodnocení. Vy ostatní neváhejte a svoje produktové fotografie můžete zaslat k hodnocení nebo k radám, jak daný produkt fotit na adresu admin@simira.cz (heslo: fotopranýř).